Předsevzetí


Když vidím bezstarostnost malých dětí, tak si někdy postesknu a vrátím se myšlenkama do dětství. Pak si ale jako slečna pohodlná vzpomenu, co vše bych musela absolvovat znovu. Nejvíc mám v paměti stresy z krasobruslařských závodů, z maturity, autoškoly a nakonec i ze státnic. Pak samozřejmě nezapomenu na první pusu, první zlomené srdce, první pohovor. Na tyto okamžiky se ale váže spousta osobních výher, krásných zážitků a zkušeností. O co těžší naše životní zkoušky jsou, tím větší z nich máme radost. Stejně jsem ale ráda, že je to za mnou a znovu bych se nevracela a nic neměnila, tak to mělo být.  Žiju přítomností a těším se na budoucnost.


Jedno je ale u mě jisté. Čím jsem starší, tím jsem línější. Už "nic nemusím" a tak zjišťuju, že za uplynulé měsíce se už "neučím" tolik co dřív a jako člověk se nikam neposouvám. Když jsem teď dospělá ( oficiálně ale až 15. 7. :D :D ), je přece čas na to plnit si své sny a plány! :-) Ne po dovolené, po Vánocích nebo od Nového roku.. Teď. Užívám si život a víkendy mám plné na dva měsíce dopředu, to je fajn, to byl taky můj sen. Ale stále tu mám několik "restů", plánů nebo předsevzetí. Nezáleží na tom, jak velké jsou. Ale jsou moje ( potažmo vaše :-) ).


Někdy je hodně těžké se odvážit a překročit svoji komfortní zónu. To, co známe. To, kde se cítíme dobře. Jako příklad uvedu tuto situaci: dostala jsem pozvánku skládat choreografie pro německé malé krasobruslaře. Měla jsem radost, ale zároveň jsem měla velkou obavu z cizího prostředí, z cizích lidí, jak to bude, kde to bude, kdy přesně co bude ( v tomto jsem trochu puntičkář a stratég, který rád přesně ví, co a jak :D ). A hlavně jsem měla strach z jazyka, protože německy umím jen "klíčová slova" krasobruslařských pokynů. Chvíli jsem si říkala, jestli to mám zapotřebí, jak se s dětma domluvím, proč jsem nezůstala raději doma v pohodlí a vymýšlela jsem katastrofické scénáře, jak něco nedopadne nebo se pokazí. Nakonec jsem se ale překonala. Jela jsem do neznáma, změnila své prostředí, běžnou aktivitu a náplň dne a musím přiznat, že mě to neskutečně "osvěžilo" a pomohlo. Měla jsem radost sama ze sebe, že jsem zvládla deset hodin na ledě za jeden den a podařilo se mi poskládat krásné jízdy a zlomit jazykovou bariéru. Nakonec jsem s dětma mluvila rusko-anglicko-německy a vše jsem jim ukazovala, zvládli jsme to. Někomu to může připadat jako banalita, ale byla to moje malinká osobní výhra a otevřely se mi tím dveře k dalším spolupracím a nabídkám.

Jelikož jsem si uvědomila, že takových malých plánů a výzev mám víc, sepsala jsem si je na svůj "TO DO LIST" a na každý měsíc v roce jsem si stanovila předsevzetí měsíce. Podle vědců je dokázané, že zvyk trvá 21 dnů, takže tak akorát ideální doba. Do diáře jsem si potom vyhradila "okýnka" ( nedám dopustit na klasický papírový diář a barevné fixy ) na tuto činnost třikrát v týdnu, jako bych šla na schůzku nebo k zubaři. A díky tomu se mi začalo dařit plnit mé cíle. Jaké? Třeba vyzkoušet nový sport. Učit se nový jazyk. Přečíst konečně tu knížku. Uspořádat bazar s oblečením, které nepotřebuji. Uklidit důkladně jeden pokoj v bytě. Měsíc šetřit a psát si výdaje. A tak dále.. Přišla jsem taky na to, že je lepší si stanovit menší, ale jistější a dosažitelnější cíle. Typickým příkladem je mé "oblíbené" hubnutí: "nezhubnu pět kilo, ale stačí půl kila týdně." Vím, že se nemá vážit moc často a jednou týdně je údajně moc, ale mně to tak vyhovuje a je to pro mě dobrá kontrola a motivace. Potřebuji vidět výsledky a každý gram mi udělá radost a o to se snažím pak víc. Činnosti z daného předsevzetí, které mě zaujmou nebo je potřebuju dlouhodobě, zařadím do svého programu i na další měsíce samozřejmě. 

Díky "TO DO LISTU" se těším na další výzvy a plány a to je pro mě důležité. Nemám výčitky svědomí a mám pocit, že stále dělám něco nového, prospěšného a pro sebe. Proto nepotřebuju hmotné odměny, největší satisfakcí je pro mě dobrý pocit a smajlík v diáři. Ikdyž kytičku, víno nebo gumové medvídky nikdy neodmítnu :-) 

Jak jste na tom vy, máte to stejně nebo jinak? Daří se Vám plnit své plány, dáváte si předsevzetí? Pěkné letní dny, N.